1708 | První invaze Kozáků do Čečenska nařízená carem Petrem I. |
1709 | První ruská porážka ve válce proti Čečencům. |
1722 | Námořní težení Ruska Kaspickým mořem a vypálení města Utamyš (dnešní Dagestán) Ruskem. |
1732-70 | Systematické dobývání Čečenska, přerušované sérií povstání. |
1780-91 | Šejk Mansúr Ušurma zřizuje moderní stát. |
1784 | Rusové staví ve Vladikavkazu pevnost jako základnu pro další expanzi na Kavkaz. |
| |
1818 | Generál Jermolov zahájil dobývání severního Kavkazu včetně Čečenska a Ingušska. Je postavena ruská vojenská pevnost Groznaja. |
1821-26 | Mula Mohamed z Jaraghi (zemř. 1838) vyhlašuje svatou válku proti Rusům. Tajmi Bibolt (1779–1832) se staví do čela povstání proti ruskému kolonialismu. |
1832 | Imám Šamíl přebírá vedení povstání. |
1843-59 | Objevuje se základ státu Čečenska a Dagestánu. |
1859 | Imám Šamíl kapituluje; Čečensko je začleněno do Ruska. |
1887 | Dobytí a zpacifikování Čečenska je dokončeno.. |
1917-16 | Čečenské povstání je potlačeno armádou generála Děnikina. |
11. květen 1918 | Vytvoření Horské republiky Severního Kavkazu; vyhlášení úplné nezávislosti a odštěpení od Ruska. |
1918-19 | Guerillová válka proti "bílé" armádě generála Děnikina. |
1920 | Rudá armáda okupuje Čečensko, v srpnu vypuká první čečenské povstání proti bolševikům. |
21. leden 1921 | Čečensko se stává součástí bolševické Horské autonomní sovětské socialistické republiky. |
1924 | V rámci Sovětského svazu je vytvořen Čečenský autonomní obvod. |
1929-30 | Všeobecné čečenské povstání proti kolektivizaci. |
1940 | Čečenské povstání pod vedením Hasana Israjlova. |
23. únor 1944 | Masakr, vysídlení a hladomor – genocida 1944-1948 |
1957 | Je vytvořena Čečensko-Ingušská autonomní socialistická republika. Čečenci a Ingušové se smějí vrátit do své vlasti. |
27. listopad 1990 | Čečensko vyhlašuje vlastní suverenitu. |
27. říjen 1991 | Džochar Dudajev je ve všeobecných volbách zvolen prezidentem. Volební účast je 72 %, 90,1 % volilo Dudajeva. |
1. listopad 1991 | Prezident Džochar Dudajev vyhlašuje čečenskou nezávislost. |
26. květen 1992 | S Ruskem je podepsána smlouva o stažení vojenských jednotek a rozdělení vojenských arzenálů. |
7. červenec 1992 | Ruské jednotky opouštějí Čečensko. |
25. listopad 1994 | Žoldáci naverbovaní ruskými tajnými službami se pokoušejí svrhnout Džochara Dudajeva. |
11. prosinec 1994 | Vstupem ruské armády na území Čečenska Rusko zahajuje 1. rusko-čečenskou válku. |
21. duben 1996 | Džochar Dudajev je zabit; funkci čečenského prezidenta přebírá viceprezident Zelimchan Jandarbijev. |
6. srpen 1996 | Čečenské jednotky dobývají Groznyj. |
31. srpen 1996 | V Chasavjurtě podepisují Aslan Maschadov (vrchní velitel čečenská armády) a Alexandr Lebeď (tajemník rady bezpečnosti Ruska) příměří, které ukončuje 1. rusko-čečenskou válku; ruské jednotky opouštějí Čečensko. |
27. leden 1997 | Aslan Maschadov vítězí v prezidentských volbách, současně je zvolen čečenský parlament. |
12. květen 1997 | Aslan Maschadov a ruský president Boris Jelcin podepisují v Moskvě mezistátní mírovou smlouvu mezi Čečenskem a Ruskem. Tímto aktem Rusko akceptuje Čečensko jako nezávislý stát. |
Srpen 1999 | Šamil Basajev s asi 300 až 400 ozbrojenci vstupuje do příhraničního okresu (Botlichský okres) v Dagestánu. |
Srpen, září 1999 | Ruská FSB páchá sérii teroristických útoků na vlastní obyvatelstvo, ze kterých obviňuje Čečence, a které Rusko použije jako záminku k zahájení války:
31. srpen | Teroristický útok FSB v obchodním domě na náměstí Maněžnaja v Moskvě |
4. září | Teroristický útok FSB na bytový panelový dům v Bujnaksku (Dagestán) |
9. září | Teroristický útok FSB na bytový panelový dům v Moskvě na ulici Gurjanova |
13. září | Teroristický útok FSB na bytový panelový dům v Moskvě na ulici Kaširskaja |
16. září | Teroristický útok FSB na bytový panelový dům ve městě Volgodonsk |
30. září | Pokus teroristického útoku FSB na bytový panelový dům v krajském městě Rjazaň, kde místní policie nainstalovanou bombu zneškodnila a pachatele – důstojníky FSB – zadržela. |
|
22. září 1999 | Sérii teroristických útoků FSB ze srpna a září 1999 Rusko používá jako záminku k zahájení plošného letecké bombardování Čečenska. |
30. září 1999 | Ruské jednotky vstupují do Čečenska; začíná 2. rusko-čečenská válka. |
2000 | Město Groznyj je srovnáno se zemí. |
11. září 2001 | Útok Usámy bin Ládina na Spojené státy; Rusko rétoricky podporuje Spojené státy v boji proti islámskému terorismu a využívá situace k označení úsilí Čečenců o samostatnost za terorismus a vůdců za teroristy. |
2002 | Aslan Maschadov opakovaně vyzývá Rusy k mírovým jednáním. |
Říjen 2002 | Teroristický útok na divadlo v Dubrovce, ke kterému se přihlašuje Šamil Basajev. Operace ruských speciálních jednotek na osvobození rukojmí vede ke smrti více než 130 lidí. Aslan Maschadov odsuzuje tento teroristický čin. |
23. březen 2003 | Ruské okupační síly organizují v Čečensku fingované „referendum“ o souhlasu Čečenců se začleněním do Ruské federace. |
23. březen 2003 | Rusko spouští proruský a současně proislámský televizní kanál Grossny TV. |
5. říjen 2003 | Ruské okupační síly organizují prezidentské „volby“. Prezidentem se stává Kremlem vybraný kandidát, proruský stoupenec Achmat Kadyrov. |
9. květen 2004 | Achmat Kadyrov je zavražděn při pumovém útoku v Grozném. Dodnes není jasné, zda čečenskými patrioty nebo ruskou FSB. |
29. srpen 2004 | Ruské okupační síly organizují „prezidentské volby“. Loutkovým prezidentem se stává Alu Alchanov, proruský stoupenec Kremlu. |
1. září 2004 | Je zahájen útok mnohonárodnostního komanda na školu v Beslanu (Severní Osetie), ke kterému se přihlašuje Šamil Basajev. Zásah ruských speciálních jednotek je příčinou smrti 339 lidí, včetně 156 dětí; okolo 700 lidí je zraněno. Aslan Maschadov odsuzuje tento teroristický čin. |
8. březen 2005 | Aslan Maschadov je zabit ruskou tajnou službou FSB ve vesnici Tolstoj-Jurt. Novým prezidentem se stává Abdul-Chalim Sadulajev. |
2006 | Vladimir Putin vyhlašuje podporu islámu a zahajuje výstavbu bez mála deseti tisíc pompézních mešit po celém území Ruské federace. |
26. duben 2006 | Rusko zahajuje výstavbu opulentní mešity v Grozném nazvanou po Achmatu Kadyrovovi, proruském stoupenci. |
Únor 2006 | Rusko-čečenská válka pokračuje. |
12. únor 2007 | Putin zbavuje Alu Alchanova funkce „prezidenta“ a na jeho místo dosazuje Ramzana Kadyrova. |
2007 | Rusko jménem Ramzana Kadyrova degraduje ženy spuštěním "kampaně cudnosti"; Rusko stupňuje tlak na islamizaci společnosti. |